Záhada mizejícího dřeva: Proč je naštípaných polen objemově méně než dovezené kulatiny?

Nákup palivového dřeva v celých délkách (kulatině) představuje dlouhodobě nejekonomičtější cestu k zajištění tepla na celou sezónu. Ať už zásobujete průmyslovou kotelnu, nebo jste majitel rodinného domu, který si palivo rád připraví svépomocí, objednávka celého kamionu dává z finančního hlediska největší smysl.

Pravidelně se v dřevařském oboru opakuje jedna totožná situace: Zákazníkovi je dodán naložený kamion kulatiny, ten dřevo rozřeže, naštípá, úhledně naskládá do dřevníku a pak s překvapením zjistí, že naměřený objem hráně je menší, než kolik prostorových metrů (PRMR) stálo na dodacím listu.

Byla dodávka ošizena? Kdepak. Ke ztrátě energetické hmoty nedošlo – změnil se pouze poměr dřeva a vzduchu. Za vším stojí čistá fyzika a geometrie.

1. Geometrie, která překvapí: Vyřezání křivosti

Když je dodávána kulatina, nakládána hydraulickou rukou, obchoduje se objem prostorových metrů (PRMR) měřených na návěsu.

Základním klíčem k pochopení „optického úbytku“ po zpracování je tvar rostlého stromu. Dlouhé klády (často v délkách 4 metry) nejsou nikdy dokonale rovné. Mají své přirozené zakřivení, suky, sbíhavost (zužování kmene).

• Vzduchové mezery: Když se tyto klády naskládají na návěs kamionu, opírají se o sebe jen v několika bodech. Mezi kmeny tak přirozeně vznikají vzduchové kapsy.

• Efekt zkracování: Jakmile kmen rozřežete na metrové špalky nebo 33cm polínka, tzv. vyřežete jeho křivost. Kratší kusy k sobě dolehnou mnohem těsněji.

• Výsledek: Pouhým rozřezáním na metrové kusy se naměřený objem opticky sníží o 5 % až 15 %.

2. Od kruhů k trojúhelníkům: Role štípání

Dokud na sebe skládáte kulaté špalky, vždy mezi nimi zůstane nevyužitý prostor (podobně jako když skládáte roury do krabice).

Zlom nastává při štípání. Rozštípnutím vznikají polena s trojúhelníkovým průřezem (výseče). Tyto tvary do sebe při skládání zapadnou jako dílky puzzle. Výsledná srovnaná hranice je proto mnohem kompaktnější a objemově menší než původní hromada kulatiny, ze které vznikla.

Lesnické tabulky jasně uvádějí, že při přechodu z kulatiny do štípaných polen dochází k přirozenému propadu měřeného objemu o 15 % až 20 %.

3. Fyzické ztráty: Piliny a kůra

Během zpracování dochází i k reálnému úbytku materiálu, který sice nezmizí, ale změní svou formu:

• Ztráta prořezem (piliny): Běžný řetěz pily odebere při každém řezu cca 8–10 mm hmoty. Při rozřezání celého kamionu na krátká polínka se stovky litrů pevného dřeva promění v hromadu pilin pod vašima nohama.

• Opad kůry: Kůra tvoří až 10 % objemu stromu. Během manipulace, řezání a štípání velké množství kůry opadá.

V úhledně srovnané hráni už tento objem samozřejmě chybí.

4. Sesychání: Přirozený proces

Pokud zpracováváte čerstvě vytěžené (syrové) dřevo, počítejte s odpařováním vlhkosti. Dřevní buňky se při schnutí fyzicky smršťují. Celá vaše dřevěná hráň může během měsíců pod střechou „klesnout“ o dalších 5 % až 10 %. To je však dobrá zpráva – čím méně vody dřevo obsahuje, tím vyšší má výhřevnost.

Závěr: Logický a jednoznačný - méně prostoru, stejná energie

Menší naměřený objem po naštípání rozhodně neznamená méně tepla. Výhřevnost dřeva se odvíjí od jeho hmotnosti a vlhkosti, nikoliv od toho, jak velké mezery mezi sebou polena mají. Koupí celého kamionu získáváte dřevní hmotu v nejlepším možném poměru cena/výkon.

Nejste si jistí, jaké dřevo vybrat? Zavolejte nám do DMdřevo nebo se zastavte osobně, rádi to s vámi probereme.

Pokud už ale máte jasno a chcete se rovnou předzásobit na další sezónu, zamiřte do našeho e-shopu.